Diskusia – 4. diel - Siete - Internet a smerovanie dát

Späť

Upozorňujeme, že diskusie pod našimi online kurzami sú nemoderované a primárne slúžia na získavanie spätnej väzby pre budúce vylepšenie kurzov. Pre študentov našich rekvalifikačných kurzov ponúkame možnosť priameho kontaktu s lektormi a študijným referentom pre osobné konzultácie a podporu v rámci ich štúdia. Toto je exkluzívna služba, ktorá zaisťuje kvalitnú a cielenú pomoc v prípade akýchkoľvek otázok alebo projektov.

Komentáre

Numero

Člen

Numero:21.11.2015 12:04

Hele a chtěl bych se zeptat. Když se prodávají IPv4ky nedělá to v tom systému (o kterém píšeš v přidělování IP adres) trochu bordel? Nebo i tam se musí zachovat pravidla?

Jinak článek hustodémonskykrutopřísný

Odpovedať

21.11.2015 12:04

Co si člověk neudělá sám to nemá...

Neaktivní uživatel

Tvůrce

Neaktivní uživatel:21.11.2015 16:35

Díky za dotaz, nevěděl jsem, že se tohle děje. No jak tak čtu, tak dělá. Ale předpokládám, že se IP neprodávají jednotlivě, ale zase v určitých intervalech (třeba 63.35.0.0 - 63.147.255.255), každopádně tyto záznamy budou muset být v routovacích tabulkách, takže nějaké zvýšení zátěže tu je. Tady jsou shrnuté důsledky: http://www.techradar.com/…off--1302272

Jak je tam psané, tohle dění tlačí na všechny zodpovědné, abychom co nejrychleji přešli na IPv6 - s těmi asi problém vyčerpání nebude - na milimetr čtvereční povrchu Země máme cca 6 700 000 000 000 000 000 adres :-D

Odpovedať

21.11.2015 16:35

Neaktivní uživatelský účet

mkub

Tvůrce

mkub:23.11.2015 0:31

dodam este zopar poznamok k adresacii v Internete...
co sa tyka pridelovania adries, tak IPv4 zahrna 2³² adries, ktore sa clenia do tzv. tried podla prveho oktetu:
A 1 - 126
B 128 - 191
C 192 - 223
D 224 - 239
E 40 - 255
triedy A - C sa pouzivaju na prepojenie zariadeni v ramci Internetu s vynimkou sukromnych sieti, ktorych adresy by sa nemali pouzivat v ramci internetu a obvykle sa skryvaju za mechanizmus NAT:
trieda A - 10.0.0.0
trieda B - 172.16.0.0 az 172.31.0.0
trieda C - 192.168.0.0 az 192.168.255.0
dalej trieda D sluzi na adresaciu jednotlivych uzlov a sieti a skupinovu adresaciu (RFC 1112)
trieda E je len pre experimentalne pouzitie
a adresy v sieti 127.0.0.0 su rezervovane pre testovanie medziprocesnu komunikaciu danej stanice (tzv. loopback)

z toho vyplyva, ze na adresaciu celeho Internetu sa nepouzivaju vsetky adresy z rozsahu 2³², ale iba triedy A az C, v specialnych pripadoch este trieda D a pocet volnych adries v IANNA uz su davno prerozdelene v ramci svetovych regionov

prave tento nedostatok IP adries by mal riesit IPv6, kde tych adries je podstatne viac

Odpovedať

23.11.2015 0:31

Neaktivní uživatel

Tvůrce

Neaktivní uživatel:23.11.2015 13:03

Dakujem za reference, prectu si to RFC :-) Jeste jak to je s maskou podsite? Maji tyto tridy pevne pridelenou (jak jsem casto cetl) nebo si to konfiguruje spravce dane site tak, jak potrebuje?

Odpovedať

23.11.2015 13:03

Neaktivní uživatelský účet

mkub

Tvůrce

mkub:23.11.2015 14:14

kazda trieda ma svoju vlastnu implicitnu masku:
trieda A: 255.0.0.0.0
trieda B: 255.255.0.0
a trieda C: 255.255.255.0
ostatne triedy nepouzivaju masku

cize:
v triede A je 126 sieti a koncovych zariadeni je 2²⁴⁻²
v triede B je 2¹⁴ sieti 2¹⁶⁻² koncovych zariadeni
a v triede C zasa 2²¹ sieti a 254 zariadeni

adresa siete - v casti identifikacie zariaden su dvojkove 0 (napr. adresa 10.0.0.0 nie je adresa ziadneho zariadenia, ale siete triedy A)
dalej vseobecna adresa siete (broadcast) - v casti identifikacie zariadenia su dvojkove 1 (napr. 10.255.255.255 je vseobecna adresa pre siet 10.0.0.0, cize vsetky stanice pripojene na tuto siet su touto adresou specifikovane)
vseobecna adresa (lokalna) - vsetky bity su nastavene na dvojkovu 1 (255.255.255.255 a vyuziva sa k adresaci serverov, alebo stanic, ked nevedia, k akej sieti su pripojene
aby to nebolo take jednoduche, tak tu mame podsietovanie (cize cast adresy v sieti urcene pre zariadenie v ramci siete sa rozdeli na dve casti: adresu podsiete - /v ramci pevne dane adresy siete/ a adresu zariadenia, cim vznikne viac podsieti na ukor poctu stanic) ale viac o tom pise RFC 950 A RFC 1812

Odpovedať

23.11.2015 14:14

mkub

Tvůrce

mkub:23.11.2015 14:18

a adresu siete, kam patri to-ktore zariadenie urcime tak, ze adresu stanoce XORneme maskou siete, kam patri

Odpovedať

23.11.2015 14:18

Neaktivní uživatel

Tvůrce

Neaktivní uživatel:23.11.2015 15:15

ANDneme ne ?

Odpovedať

23.11.2015 15:15

Neaktivní uživatelský účet

B42P6

Člen

B42P6:23.11.2015 18:04

Triedy sa na už dnes nepoužívajú, miesto toho tu je CIDR. Napr adresa 135.x.x.x (Trieda B), môže mať masku 255.0.0.0 aj 255.255.255.0. Ale súhlasím s tým že niektoré rozsahy sa na adresáciu nepoužívajú.

Odpovedať

23.11.2015 18:04

'long long long' is too long for GCC

Neaktivní uživatel

Tvůrce

Neaktivní uživatel:23.11.2015 18:09

Jo, o tom jsem už několikrát slyšel a četl. Nemáš nějaký oficiální zdroj (kdo to řekl nebo kde je to psáno), ať se můžu podívat ? :-)

Odpovedať

23.11.2015 18:09

Neaktivní uživatelský účet

B42P6

Člen

B42P6:23.11.2015 18:16

https://en.wikipedia.org/…sful_network
https://www.quora.com/…to-5-classes

Odpovedať

23.11.2015 18:16

'long long long' is too long for GCC

Robíme čo je v našich silách, aby bola tunajšia diskusia čo najkvalitnejšia. Preto do nej tiež môžu prispievať len registrovaní členovia. Pre zapojenie sa do diskusie sa zaloguj. Ak ešte nemáš účet, zaregistruj sa, je to zadarmo.

Zatiaľ nikto nevložil komentár - buď prvý!

Najčastejšie vyhľadávané

Diskusia – 4. diel - Siete - Internet a smerovanie dát