Diskusia – 10. diel - Serializácia a deserializácia v C# .NET

Metoda File.Exists() je v uvedeném příkladu zbytečná. Obvykle je výhodnější přidat další catch.

Ona je tam vlastně úplně zbytečná, jelikož se chytá Exception.

Testování přístupu k souboru může být i v některých případech nebezpečné. Speciální nebo sdílené soubory se totiž mohou chovat jinak: Například se při pokusu o přístup mohou zamknout, mohou se automaticky smazat, změnit se jejich obsah, přečíst nějaké byty, která nám později budou chybět apod.

Další catch by samozřejmě byl potřebný jen pokud bychom potřebovali jemnější granularitu ošetření výjimky, což v uvedeném případě skutečně potřebné není.

Já ten přístup naopak chválím, protože cpaní try/catch pro ošetřování výjimečných stavů v příkladech vede k tomu, že je pak mladí používají tam, kde by měly být právě tyhle podmínky. Vede to pak hlavně k výraznému zpomalení aplikace, pokud jsou tyhle ošetření někde v cyklu. Jde nicméně o jednoduchý příklad, jak serializer používat, který jsem chtěl sám sepsat a linkovat (tedy díky autorovi za ušetření práce), protože spousta lidí se v tom motá.

Každopádně mě mrzí, že v článku chybí vysvětlení, proč jsou (musí být) vlastnosti public, jak serializovat statické vlastnosti, použití aliasů, a jak řešit problém s nutností serializace několika tříd do jednoho souboru. To jsou tak nejčastější problémy, se kterými se (navíc oproti tomu, co je v článku) stýkám v praxi a vysvětlování.

Někdy stačí pochopit význam slova "výjimka". Je to něco, co se při řádném běhu programu zpravidla nestane.

K výjimce může dojít i když soubor bude existovat. Takže testovat jeho existenci je nejen zbytečné, ale dokonce škodlivé a často i nebezpečné.

Jo vidíš, ten "problém" se serializaci do jednoho souboru jsem přemýšlel, ale pak jsem to tam už nedodělal(čti jako zapoměl, přišlo mi už tak toho hodně). Udělám ještě pokračování.

Jenže to je právě to, co si většina mladých kodérů neuvědomuje a nechápu, kde to nabrali .. naprosto běžně se setkávám například s ošetřování dělení nulou v nějakým krutě používaným cyklu, a pak dotazama, proč je to tak kurevsky pomalý.

Anžto u toho file to chápu, ale je to příklad, imo tam to ošetření nemuselo být vůbec.

Ošetření výjimek běžně dělám o pár úrovní výš. Program se tím významně zkrátí. Samozřejmě je nutné určitou granularitu zachovat, ale testy mě k tomu samy navedou.

global handler ftw se slušným testováním ho pak lze jen slušně ohandlovat, udělat reportovací nástroj a používat napříč projektama

S ftw zacházím opatrně, protože v adresářích mívám stovky tisíc souborů. Nechci si zabít výkon kvůli nesmyslům. Kromě toho na to raději používám specializované systémové nástroje, které jsou v takových případech obvykle rychlejší.

Slovo "global" mi nahání husí kůži. Podle mých zkušeností příliš velká globalizace vede do pekel. Užitečné návrhové vzory si ukládám přímo do svého editoru, abych je měl vždy k ruce.