Zmizí tvoje profese do roku 2030?

Právníci, lékaři, průmyslníci a další. V těchto a jiných profesích budou na českém pracovním trhu pravděpodobně do roku 2030 výrazně sníženy kapacity. Naopak bude velká potřeba lidí v technických oborech, například IT analytici a vývojáři softwaru nebo i řemeslníci. Které obory budou muset začít ve velkém propouštět do roku 2030? Co můžeš udělat s těmito informacemi pro sebe již dnes?

Jak se změní pracovní trh do roku 2030?

Český pracovní trh je v porovnání s evropským trochu někde jinde. Máme více volných pracovních míst (4,9 %) oproti průměru EU (2,3 %) a navíc i nižší míru nezaměstnanosti. Ačkoliv se tato data mohou jevit jako nesmírně pozitivní, studie Boston Consulting Group (BCG) vrhla na data trochu jiné světlo.

Pojďme se podívat na shrnutí ze studie BCG.

Nekvalifikované profese zaniknou

Do roku 2030 přijde o práci cca 330 tis. současných zaměstnanců, protože jejich pozice zanikne. Půjde například o úředníky a nekvalifikované profese. Ti se budou muset rekvalifikovat na jiné profese. Například do informačních technologií. Více než v 90 % pozic bude potřeba základní digitální dovednost.

Zvýšíš se poptávka po specialistech, řemeslnících, operátorech robotů i pracovnících ve službách.

Pracovní síla zestárne

Díky posunu důchodového věku bude hlavní pracovní síla ve věku 50 - 65 let. Ta vzroste do roku 2030 o 17 %.

Naroste množství neobsazených pozic

Do roku 2030 bude 190 000 neobsazených pozic. Vlivem stárnutí populace se v následující dekádě tento počet ještě zdvojnásobí.

Stárnutí populace a nechuť se vzdělávat

Člověk by řekl, že je dobře, že je tolik volných pracovních pozic. Pro státní ekonomiku představují ovšem velkou díru. Konkrétně až 200 miliard Kč v rozpočtu. Jedná se o místa, která potřebují zaplnit konkrétními schopnostmi, které jsou třeba pro mnohé teprve získat. A nejen to.

Nepřizpůsobení se globálním trendům (digitalizace, robotizace, sdílená ekonomika, zelené technologie ad.) by dále znamenalo snížení konkurenceschop­nosti české ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti se všemi sekundárními negativními dopady na jedince i společnost. 330 tisíc lidí, kteří přijdou o práci, může zpomalit roční růst ekonomiky o cca 0,8 p. b., tzn. 400 mld. Kč v roce 2030.

píše BCG

Příčinou tohoto problému je stárnutí populace. A spíše než o samotný věk a výkonnost jde především o to, že málo firem investuje do školení a vzdělávání. A netýká se to jen starších pracovníků. Takový nekvalifikovaný člověk je postradatelný už bohužel ve velmi mladém a produktivním věku. Tudíž zde nemluvíme tak docela o věku samotném, jako o stáří vědění a dovedností daného zaměstnance.

Řešení je tedy nasnadě - zvýšit vzdělání a kvalifikaci pracovníků. A důraz státu přislíbit dostatek financí na rekvalifikace pro ty, kteří budou muset, nebo chtějí, měnit obor. Mimo jiné dát také šanci ucházet se o pracovní příležitost všem - maminkám na a po rodičovské, seniorům či imigrantům.

Studie dále konstatuje, že Česká republika ve vzdělávání zaměstnanců zaostává (jak ze strany zaměstnavatelů, tak i samotných zaměstnanců). Což ukazují bohužel vysoká čísla v tabulce níže:

Zdroj: Boston Consulting Group & Aspen Institute Central Europe, Budoucnost českého pracovního trhu, 2022

Světové megatrendy pracovního trhu

Tyto megatrendy studie popisuje jako alfu a omegu, která ovlivní vývoj pracovního trhu v porovnání evropskou společností (ale i celosvětově). Jedním z nejdůležitějších trendů je digitalizace:

Zdroj: Boston Consulting Group & Aspen Institute Central Europe, Budoucnost českého pracovního trhu, 2022

Upskilling - Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Jak už bylo zmíněno, v Čechách není až tak sexy se vzdělávat či si doplňovat vzdělání v porovnání s Evropou. Mnoho lidí tak poměrně brzy vyčerpá svůj potenciál. Zde se nejedná o problém samotných jedinců - zaměstnanců - ale o komplexní problém. Málo financí, nedostatek času, podpory a motivace ze strany firem a státu. To vše vede k nižší produktivitě, která přímo ovlivňuje naše HDP.

V Česku se v roce 2021 průběžně měsíčně vzdělávalo jen 5,8 % dospělých. Což je pod evropským průměrem (10,8 %). Výrazně zaostáváme za zeměmi jako Švédsko, Finsko a Holandsko (25 - 35 %).

Pozornost firem se bohužel soustředí především na již poměrně vysoce kvalifikované pracovníky. Ti s nižší kvalifikací jsou opomíjené popelky, které bohužel tímto způsobem přicházejí o možnost změnit svou situaci nebo zastavit prohlubující se rozdíly mezi těmito ‘kastami’.

Mezi hlavní upskilling jsou považovány tyto dovednosti:

• digitální schopnost
• hlavní světové jazyky
• soft-skills

Digitalizace

Zastavme se na chvíli u digitalizace, která pomalu zasahuje do každé lidské činnosti. Podle výzkumu se nároky na tuto dovednost v roce 2030 zvýší ze současných 54 % až na 90 %. A zde si konečně můžeme trochu přihřát polívčičku a říci, že v tomto ohledu se pohybujeme (zatím ještě) nad evropským průměrem.

I nároky na jazykové schopnosti se stále zvyšují a dobrá znalost angličtiny je víceméně považována za standard. Důležitou oblastí vzdělávání je i rozvoj kritického myšlení nebo schopnost rozpoznávat dezinformace.

Už děti na základních školách se učí základy programování. Tato znalost bude stále více potřeba. Nauč se vše, co správný junior programátor WWW aplikací musí umět v našem akreditovaném rekvalifikačním kurzu. Můžeš si kurz nechat celý proplatit Úřadem práce. Přidej se do nejperspektiv­nějšího oboru plném příležitostí. Staň se programátorem:

Jak zvýšit kvalifikaci pracovníků?

Logickým východiskem, jak zlepšit naši pozici na evropském trhu je tedy zainvestovat do pravidelného vzdělávání pracovníků. BCG uvádí opatření, která by se současnou situací pomohla:

• Uzákonění (zavedení) nároku na volno na vzdělávání
• Finanční podpora či daňové zvýhodnění upskillingu nízkokvalifiko­vaných profesí
• Povinné investice do vzdělávání
• Navýšení vzdělávacího rozpočtu velkých firem skrze kolektivní vyjednávání
• Vzdělávací granty pro společnosti
• Zvýšení vlastní motivace ke vzdělávání
• Půjčky na zvyšování kvalifikace

Rekvalifikace jako budoucnost pro téměř 1 milion zaměstnanců

Počet ohrožených profesí se podle studie nepohybuje v malých číslech:

Přibližně 1 milion zaměstnanců pracuje v profesích, které jsou a budou ohroženy významnějším snížením počtu pracovních míst a přebytku zaměstnanců.

píše BCG

**Podle studií se to bude týkat nejvíce pomocníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb, prodavačů a dalších: **

Zdroj: Boston Consulting Group & Aspen Institute Central Europe, Budoucnost českého pracovního trhu, 2022

Proč jsou v této tabulce lékaři, když jsme nedávno zažili pandemii a víme tedy, že každá ruka a noha se počítá, i ta medikova? Studie vysvětluje, že zvýšení důchodového věku a zvýšení kapacit lékařských oborů způsobí přebytek pracovníků i v tomto oboru. Lékaři tedy nebudou trpět nezaměstnaností, ale budou se muset přeškolovat. Podobný trend lze očekávat u právnických profesí a učitelů.

Kde budou pracovníci chybět?

Teď se konečně dostáváme k dobrým zprávám. Na základě změn v ekonomice lze očekávat nedostatek řemeslníků a samozřejmě programátorů:

Zdroj: Boston Consulting Group & Aspen Institute Central Europe, Budoucnost českého pracovního trhu, 2022

Mnoho míst bude organicky zaplněno relokací přeškolených pracovníků z jiných oborů (z těch se sníženou kapacitou) a přesto bude ještě zhruba polovina míst volná. Tedy odhadem cca 245 tisíc.

Co je ovšem třeba v tomto ohledu především zhodnotit, je finanční podpora na vzdělání, která je v současné době hluboce podceněna. Studie odhaduje, že by prostředky na rekvalifikační kurz měly dosahovat 100 - 130 tisíc Kč oproti současným 50 - 60 tisíc Kč. Také digitální upskilling alespoň o 1 stupeň by měl být 20 - 50 tisíc Kč oproti nynějším 4 tisícům Kč.

Co s těmito informacemi můžeš nyní dělat ty?

Pokud se vyskytuješ v rizikovém oboru (nebo tvůj obor bude v budoucích letech s největší pravděpodobností ohrožen výrazným snižováním) a/nebo patříš i do vyšší věkové kategorie, máš možnost s tím nyní bojovat.

Věk není překážkou k tomu, aby sis mohl doplnit či zcela změnit vzdělání. Rozhodně je třeba klást důraz na digitální schopnosti a základní znalosti práce s počítačem (co je dnes považováno za základní, může být za týden hluboce pod průměrem).

Zvyš svou kvalifikaci v oboru co nejdříve, domluv se se svým zaměstnavatelem, popřemýšlej o finanční pomoci. Rok 2030 možná teď vypadá, jako za dlouhou dobu, ale ve skutečnosti to tak není. Samozřejmě rok 2022 zrovna dvakrát nepřeje odvážným krokům či experimentům se zaměstnáním, ale změna na trhu práce se nezadržitelně blíží a kdo zaspí, těžko vše dožene. Proto využij možnost dotace rekvalifikačního kurzu na junior programátora WWW aplikací. Změní se ti život. K lepšímu:

Další zajímavé články