Zbořme mýty o programátorech

Pokud jsi programátorem, jistě jsi podobné poznámky nebo otázky na toto téma slyšel. A určitě tě to po určité době přestalo bavit vysvětlovat, protože bys nedělal nic jiného.

Mýtus č. 1: Každý programátor je takový matematický genius

Není třeba. Dobrý programátor nepotřebuje řešit neskutečně složité problémy na denní bázi. Aby se člověk stal programátorem stačí logické myšlení. Vše ostatní záleží na daném člověku. Pokud chceš řešit věci složitým způsobem...fajn. Ale od toho jsou tady různé knihovny a pluginy, které ti pomůžou.

Umět opravdu dobře matematiku (nebo i fyziku) je potřeba jen v určitých odvětvích - při používání autoCADu, finanční analytice, při tvorbě algoritmu nebo videoher, detekci kolizí, ve vědecké práci, atd.

Mýtus č. 2: IQ pouze vyšší než 140

Ne. Programování je jako učit se cizí jazyk. Ze začátku to vypadá, že tohle hlava nikdy nepobere. Pokud ale vydržíš, nakonec se vše vyjasní. Všechno do sebe zapadne. A ani není třeba si všechno jenom pamatovat. Některé věci jdou jednoduše odvodit. Nemusís být genius ani mít zkušenosti od velmi útlého věku (i když je to obrovská výhoda).

Trpělivost, nadšení pro programování a hlad po nových informacích. To je tajný recept na to, stát se dobrým programátorem. I nadmíru talentovaný člověk může být snadno převálcován tvrdě pracujícím jedincem.

Mýtus č. 3: Je to nuda a nemáš žádný život

Dostáváme se do kategie urážlivých tvrzení. To, že někdo sedí u stolu a kouká do monitoru, a vypadá celý jeho zjev dost nezáživně, neznamená, že on se při své činnosti nudí. Programování je jedna velká hádanka. Baví tě stavět puzzle? Řešit sudoku? Hrát hry?

Nám lidem přece dělá radost, pokud vyřeší nějaký problém. Znamená to totiž posun kupředu. Znamená to nabití nové zkušenosti. (To znělo hodně jako hláška ze hry). Programování je roztříštění jednoho velkého problému do měnších a postupně se s nimi poprat. Tentokrát bych to přirovnala třeba ke stěhování. Je to jedna událost sestávající ze spousty miniaturních úkonů - kde seženu krabice na stěhování, mám dostatek lepenky, kolik každá krabice unese kilogramů, kolik krabic musím denně odnest, abych se dokázal vystěhovat za týden?

Programování je forma vyjadřování kreativity. Takové kreativity, která nám dokáže otevřít dveřem aniž bychom se jich museli dotknout, nebo uměla upravit obrázek pomocí pár kliknutí. Výsledky této "nudné" činnosti nás obklopují každá den. To stojí za trochu uznání.

Mýtus č. 4: Bez titulu ani ránu?

Zde si přihřejeme kašičku. Tušili jste že třeba Google, IBM i Apple neporovnávají kandidáty na základě počtu vysokoškolských titulů? Zajímají je schopnosti a znalosti jako takové.

Školy jsou zatížené osnovami, které nejdřív musí někdo schválit a ... Mezitím může životnost některých informací expirovat. Především v takovém oboru jako je IT. Většina tištěných knih o programování zestárně už během překladu. Co teprve potom, kdy se ti konečně dostane do ruky?! A netýká se to pouze IT.

Internetové školy, jako ITnetwork, aktualizují kurzy a lekce podle toho, jak se vyvíjejí techologie. Certifikátem také prokážeš, že se o problematiku zajímáš, věnoval jsi tomu svůj volný čas a prostředky. A ještě jednou, tyto znalosti jsou aktuální k datu, kdy jsi skládal zkoušku.

Otázka: Který jazyk je nejlepší?

Myslím, že každý, kdo programuje a má ve svém okolí někoho, kdo tomu nerozumí ani za mák (pravděpodobně to bude alespoň jeden z tvých rodičů nebo prarodičů) za ním dřív nebo později přijde s otázkou (pravděpodbně ne babička/dědeček): "Hele, a který jazyk je nejlepší? Který se mám TEDA naučit?" Tato otázka je asi jako maturita. To, že ti jí někdo položil znamená, že jsi vstoupil(a) do dospělosti informačních technologií.

Pokud nevíš, jak správně formulovat odpověď, aniž by jsi se do toho příliš zamotal nebo se chceš vyvarovat 3 hodinové přednášky, pokud ovšem nemáš v plánu tazatele za svou opovážlivost ztrestat, zde je inspirace:

Každá technologie má své pro a proti co se týče konkrétního úkolu. Každý také přemýšlí jinak, takže i tvému porozumění může být bližší jeden či druhý jazyk. Také záleží na zkušenostech.

Je třeba zdůraznit, že programovací jazyky jsou nástroje, které slouží k tvorbě. Pro dobrého programátora je nejdůležitější mít otevřenou mysl a vědět, co chce dělat a co ho zajímá.

Pokud chceš mít čisté svědomí a především se chceš dané osoby co nejrychleji ZBAVIT, prostě řekni, ať začne C# . Je univerzální, může v něm programovat hry, mobilní aplikace i webové stránky. Je moderní a dobře placený, takže to rozhodně není špatná rada.

Prostě a jednoduše NEEXISTUJE JEDNOZNAČNÁ ODPOVĚĎ. Opravář má plnou dílnu nářadí a nástrojů a kdybys mu sebral všechny krom jednoho a dal mu opravit auto, pravěpodobně by ti dal fyzicky najevo, co si o tom myslí.

Mýtus č. 5: Nauč se perfektně syntax, jinak nemáš šanci

Týká se to především začátečníků, kteří se snaží syntax naučit zpaměti. Místo toho, aby se snažili utvořit si celkový obraz, pochopit koncept a prostě bez výčitek ze začátku opisovali nebo koukali na výtvory jiných. Začátečníci mají pocit, že pokud to nedají z hlavy, nebude je brát nikdo vážně. Chyba!

Programování není psaní písemky. Všichni programátoři googlí. A kdo tvrdí opak, ten většinou googlí ze všech nejvíc .

Jak už bylo jednou v tomto článku zmíněno, vše je o cviku. Pořád a pořád a pořád dokola psát klidně ten samý program s malými úpravami dokola. Prsty ti budou hrát jako pianistovi ani nevíš jak. A najednou zjistíš, že si to nemusíš hledat, že to skutečně píšeš sám.

Aby se tvůj úspěch dostavil, pokud možno co nejdříve, je nutné vědět, kde hledat kvalitní informace (na ITnetwork.cz), knihovny, nástroje, IDEčka, atd.

Pokud si můžeš pomoci, tak to udělej. Uleví se ti a budeš tak mít čas přemýšlet o jiných věcech.

Mýtus č. 6: Programování není pro ženy

Věděl jsi, že prvním programátorem byla žena. Ano. Ada Lovelace. Žena s logickým myšlením, které nebylo pohřbeno krajkami, vyšíváním a základy péče o manžela a rodinu.

Jejím počinem byl první algoritmus, který byl zpracovatelný počítačem. Ohledně počítačů si dovolila tak trochu věštit z koule a tvrdila, že počítače v budoucnu budou umět řešit složité matematické operace, komponovat hudbu a kreslit. Budou ale limitovány tím, co je člověk naučí. Tedy, že nebudou umět myslet sami za sebe.

Zdroj obrázku: Wikipedia.cz

Další výrazné ženy v programování jsou:

• Grace Murray Hopper - programátorka prvních počítačů ve firmě Harvard Mark I, vyvinula první kompilátor pro počítačový programovací jazyk vůbec, říkalo se jí „úžasná Grace“
• Adele Goldstine - jako programátorka se podílela na tvorbě prvního elektrického digitálního počítače
• Jean E. Sammet - počítačová vědky, která vyvinula r. 1962 počítačový jazyk FORMAC a podílela se na vývoji jazyka COBOL

A proč bych nezabila dvě mouchy jednou ranou. Ani děti by neměly být diskriminovány. O programování se mohou zajímat i ti, co jsou školou povinní.

Další zajímavé články