Řídila hotel, dnes má Renata stejné peníze v IT na půlúvazek

Renata pracovala v Praze jako ředitelka hotelu a založila rodinu. Jenže hotel, ve kterém pracovala, kvůli pandemii zkrachoval a celé odvětví gastronomie a hotelnictví se potýká s velkými problémy. Dnes už má však práci v IT se stejným platem za polovinu úvazku a ještě má čas na děti.

Co ji vedlo k rozhodnutí, zkusit štěstí v IT? Kde dnes pracuje a jak zvládá v těhotenství péči o malé dítě a zaměstnání? Jaká byla její honba za prací? Na jakou taktiku vsadila a co jí přinesla?

Šlo to i bez vzdělání aneb Křížem krážem až k IT

Jaké je tvé vzdělání, Renato?

Moje nejvyšší dosažené vzdělání v Čechách je gymnázium. Později jsem se pokoušela ještě studovat pedagogickou vysokou školu, ale zjistila jsem, že to není pro mě. 

Poté jsem pracovala 10, možná 15 let v cizině. Takže myšlenky na doplnění vzdělání mě tehdy už vůbec netrápily, protože to nebylo potřeba. Až na jednu výjimku, kdy jsem se pokoušela v Londýně studovat dálkově. Jednalo se o obor Creative Computing, ale to jsem také nedokončila. Studium bylo příliš drahé a nestíhala jsem pracovat. Po 2 letech jsem to musela ukončit.

Nakonec jsem se věnovala různým profesím. Byla jsem manažerkou restaurace, naposledy ředitelkou hotelu a pak přišel Covid. Navíc jsem otěhotněla. 

Když jsem se vrátila do Česka, tím, že nebydlím v Praze, bylo shánění práce velmi složité s mými zkušenostmi. Musela jsme hledat jiné uplatnění. 

To je poměrně barevný životopis. Do Čech jsi se vrátila kvůli čemu?

Řídila jsem v Praze hotel. To mě sem vrátilo. Předtím jsem pracovala v Evropě. Například ve Španělsku, Itálii, Islandu. Díky tomu ovládám jazyky, což je pro hledání práce ideální.

Sice nemám žádné dokončené vzdělání, ale nakonec to šlo i bez něj. 

Až kvůli pandemii jsi začala hledat jiné uplatnění?

To místo, kde jsem pracovala, zkrachovalo. Pak jsem byla na rodičovské už 4. rokem, tudíž mi končila. Pak jsem hledala cestu, kudy se vydat. Tehdy jsem netušila, že jsem znovu těhotná. Kdybych to věděla, tak se možná nerekvalifikuji. A jsem ráda, že jsem své těhotenství odhalila až v průběhu. Mám teď tzv. otevřené oči a umím i něco jiného. Navíc se mi zase nastartovala hlava. Což bylo rozhodně vítané. 

Tehdy jsem netušila, že jsem znovu těhotná. Kdybych to věděla, tak se možná nerekvalifikuji. A jsem ráda, že jsem své těhotenství odhalila až v průběhu. Mám teď tzv. otevřené oči a umím i něco jiného. Navíc se mi zase nastartovala hlava. Což bylo rozhodně vítané.

Rekvalifikace s novými obzory

Jak jsi se dozvěděla o ITnetworku?

To byla celkem náhoda. Když jsem si hledala práci, zjistila jsem, že tady u nás na severu ve vesničce nic moc nenajdu. Jsou tu akorát továrny. Hledala jsem něco, kde bych mohla využít své zkušenosti a znalosti a taky abych měla možnost částečného úvazku nebo práce s domova, když mám malé dítě. Školky jsou teď o dost přísnější a když má dítě nudli u nosy, tak ho pošlou domů. 

Chtěla jsem si najít práci v IT, ale s mým životopisem a zkušenostmi, jsem tušila, že to nebude jednoduché. Nikdo mi nakonec na žádný životopis neodpověděl. Rodičák se nezadržitelně blížil ke konci a já se musela přihlásit na Úřad práce. Naštěstí už jsem tušila o ITnetworku, protože na mě na Seznamu vykoukla reklama. Rovnou jsem se tedy hlásila na Úřadě, že mám zájem o rekvalifikaci. 

Jak probíhalo schvalování kurzu?

Myslím, že žádný větší problém nebyl. Musela jsem se ovšem přihlásit ještě do nějakého programu s názvem 'Rodiče na Liberecku' či něco v tom smyslu. Paní úřednice mi to poradila. Jinak by mi kurz neproplatili, protože je na ně moc drahý. Většinou schvalují kratší kurzy, které stojí v řádu jednotek tisíců. 

Tak to je skvělý.

Ne každý si to ovšem na Úřadu myslel. Jedna paní byla nepříjemně překvapená, že si chci najít práci a ne jen pobírat dávky. 

Jak probíhaly začátky kurzu?

Ty byly docela těžké. Jak jsem vypadla z procesu učení a bylo toho hodně, byla jsem z toho trochu přehlcená. Už když mi přišla osnova, tak jsem koukala jako blázen, kolik toho je. A to jsem o některých probíraných tématech nějaké malé povědomí měla. Bylo toho opravdu moc. Myslela jsem, že z toho zešílím

Do kurzu jsem rozhodně nešla s tím, že se to jen 'nějak' naučím a pak 'nějak dám' zkoušku. Zpočátku jsem se snažila vše učit opravdu poctivě. Tak do hloubky to ovšem nešlo. I můj muž na mě koukal, že pořád sedím a něco studuji. 

Později jsem se zaměřila především na to nejdůležitější, nesnažila jsem se umět perfektně všechno. A to, co mě bude zajímat, k tomu se pak budu moci vrátit někdy později. 

Zpočátku jsem se snažila vše učit opravdu poctivě. Tak do hloubky to ovšem nešlo... Později jsem se zaměřila především na to nejdůležitější, nesnažila jsem se umět perfektně všechno. A to, co mě bude zajímat, k tomu se pak budu moci vrátit někdy později.

Co bys změnila na kurzu?

Určitě bych ten kurz zkrátila. Co jsem se bavila s dalšími lidmi, také jim toho přišlo hodně. Přeci jen jsem byla zvyklá se trochu učit.

Oni byli také často z Úřadu práce. A myslím, že nikdo z nich neměl vyšší vzdělání než střední školu. Věřím, že pro ně muselo být učení náročnější. 

Ke konci kurzu jsem si našla práci, takže k cíli jsem dobíhala už zaměstnaná. Ti, kteří při kurzu pracovali, museli vynaložit větší úsilí kurz dotáhnout do konce. Já vím, že nelze brát ohledy na všechny, že je to každého volba, ale jen to zmiňuji. 

Když chci něco dělat, musím o tom i něco vědět

Co se ti na kurzu nejvíce líbilo?

Nejpřínosnější byla víkendová školení. I ta byla 'narvaná' látkou, ale pomohla utřídit informace. Rozhodně bylo super, že na to učení jsme pak nebyli sami. Mohli jsme se ptát na cokoliv a lektor srozumitelně odpověděl. 

Bylo pro tebe něco opravdu jednoduchého, s čím jsi si v kurzu poradila hravě? 

Mně asi přišel z celé Javy jednoduchý SQL Ten mě také zajímal nejvíc. 

Co bylo naopak nejtěžší?

To bylo programování jako takové. Když to člověk nezná... Na druhou stranu jsem se za krátkou dobu naučila plno věcí. 

Co myslíš, že ti v učení hodně pomohlo?

Asi můj postoj. Já jsem se to prostě chtěla naučit a věnovala jsem tomu čas. Ale pokud bych do toho šla, že to nezvládnu, tak bych to vzdala. 

Chtěla jsem si rozšířit obzory, abych si mohla určit, kde bych si mohla najít uplatnění. A také jsem chtěla nějaký papír v ruce, že něco umím. Do životopisu bych si mohla napsat cokoliv a nic by to extra neznamenalo. 

Motivace byla jednoduchá - když chci něco dělat, musím o tom i něco vědět. 

Já jsem se to prostě chtěla naučit a věnovala jsem tomu čas. Ale pokud bych do toho šla, že to nezvládnu, tak bych to vzdala.

Splnil kurz tvé očekávání? 

Ano. Škoda, že jsem neměla víc času věnovat se všemu tak do hloubky, jak bych chtěla. Samozřejmě po skončení kurzu už s k tomu člověk nevrátí, pokud nemusí. 

Kdyby byl nějaký navazující kurz pro pokročilé, tak bych se klidně přihlásila. Nebo nějaké specializace. 

Když už jsi to všechno měla za sebou, jak jsi se cítila?

Bylo to úžasný. Odpadlo mi každodenní učení. 

Doporučila bys ITnetwork dál? 

Určitě ano.

Vysněné zaměstnání - Z domova a s dítětem

Jak jsi si sháněla práci? 

Už v průběhu kurzu jsem začala psát do životopisu, že se rekvalifikuji. A už se mi konečně začínali z inzerátů ozývat. Postupně jsem stupňovala intenzitu, až jsem posílala 20 životopisů týdně a přišla mi 1 odpověď. Což byl po předešlé zkušenosti s životopisy bez rekvalifikace zázrak.

Ještě jsem si udělala od Googlu certifikát na datového analytika. I to jsem samozřejmé uvedla do životopisu. Na základě těchto 2 věcí, že jsem Java programátor a datový analytik (v zaučovací fázi) jsem pak dostala práci. 

A já vždy píšu pravdu, takže moji nynější zaměstnavatelé věděli, že ani jedno ještě nemám hotové, a přijali mě. 

Kde tedy pracuješ a co je tvojí náplní?

Pracuji pro společnost Quadient Technologies. Pracuje zcela z home officu, což byl jeden z mých a dokonce i jejich požadavků. V tom jsme se shodli. Pracuji jako Data Processing Clerk. Jedná se především o zpracování dat, validace, verifikace. Takový příjemný první krok do IT. Podílím se na projektu, který měl trvat jen půl roku a vypadá to, že se ještě prodlouží.

Co se ti na této práci líbí?

Že si můžu práci splnit, kdy chci. Mám šéfy v Kanadě, takže když mám 1 týdně videokonferenci, tak probíhá spíš navečer. Ale to není problém. Nikdo neřeší, kdy si práci splním. To jsem přesně potřebovala. Můžu pracovat každý den 2 hodiny nebo si to udělat za 1 celý den. Mám poloviční úvazek. Ale po finanční stránce je to stejné, jako kdybych pracovala na plný úvazek. Jsem za to nesmírně ráda. Taky mi skončí smlouva těsně před porodem, takže to vyšlo hezky. 

Nikdo neřeší, kdy si práci splním. To jsem přesně potřebovala. Můžu pracovat každý den 2 hodiny nebo si splnit práci za 1 celý den. Mám poloviční úvazek. Ale po finanční stránce je to stejné, jako kdybych pracovala na plný úvazek.

Využíváš v této práci zkušenosti nabité z kurzu?

Jediné, z čeho teď těžím, je tedy SQL. Tady s programováním nepřijdu do styku. Takže moc ne. Je to taková automatická práce a navíc především s daty a nikoli s kódem jako takovým.  

Říkala jsi, že bys klidně pokračovala nějakou nástavbou na junior programátora WWW aplikací. Když teď ale pracuješ jako datový analytik, nepřemýšlíš o jiném kurzu? 

Zatím ne. V červnu mám rodit, takže jsem chtěla být půl roku doma a nebudu pracovat a pak bych si zase našla nějakou práci. Tím, že jsem teď viděla, že to jde, nemám strach, že bych si zase něco nenašla. Už je pro mě reálné ucházet se o IT pozici. 

Tím, že jsem teď viděla, že to jde [najít si práci v IT], nemám strach, že bych si zase něco nenašla. Už je pro mě reálné ucházet se o IT pozici.

Jak bys motivovala někoho, kdo se rozhoduje, zda se má rekvalifikovat? 

Pokud má čas na učení a chce programovat, tak bych určitě řekla, ať do toho jde. Rozhodně nemá cenu to zkusit, jen proto, že má kamaráda ajťáka a chce brát taky 100 tisíc měsíčně jako on. Určitě je IT pro člověka, který chce vytvářet nějaké hodnoty a být kreativní. 

Skvělé je, že kurz hradí Úřad práce. Takových bonusů je v životě málo. 

Další zajímavé články