Automotive, kocovina a programování. Přečti si příběh Kuby

Jakub po škole s humanitním zaměřením nakonec skončil v průmyslu. Po roce a půl ale s přibývajícími povinnostmi a striktním zacházením, řekl dost. Po jedné zdařilé kocovině se mu povedlo najít novou životní dráhu. Rekvalifikoval se na Java programátora a dnes již sbírá zkušenosti v novém zaměstnání s benefity home office, kterou si přál kvůli zálibě v cestování.

Co mu dala práce v automotive? Jak se dostal nakonec k programování? Co hledal v IT a povedlo se mu to najít? Jak si jako junior programátor vedl na trhu práce? Kde dnes pracuje?

Od automotive ke kocovině a programování

Kubo, jaká byla tvoje životní cesta, než jsi se dostal k IT?

Mám střední ekonomku a pak jsem šel na VŠ studium angličtiny, ale bylo to strašně teoretické. Takže jsem se na to vykašlal a šel jsem na filozofickou fakultu. Bavily mě sociální vědy a antika. K té se jako lidstvo neustále obracíme a vracíme. Je fascinující, kolik pravdy se řeklo před nějakými 2 500 lety.  

Našel jsem si pak kamaráda Angličana, se kterým jsem komunikoval a chodili jsme spolu pít a bavit se. Na konci bakaláře jsem uměl anglicky lépe než ti studenti z angličtiny. Během dalšího roku jsem měl hotového magistra a pak jsem odjel do Německa na Erasmus, kde jsem studoval němčinu, politické vědy a logiku. Vrátil jsem se zpátky do České Lípy. Jenže tady není v mém zaměření co dělat. Je tu jen průmysl. 

Co jsi si tedy našel za práci?

Šel jsem do automotive. Protože jsem uměl 2 jazyky a měl zkušenosti z ekonomiky. Do státní sféry se mi nechtělo. Pracoval jsem čtvrt roku v logistice. Bylo to hrozné. Dělal jsem práci za x lidí a měl jsem hrozného šéfa. Když jsem jim oznámil, že odcházím, nabídli mi práci v průmyslovém in­ženýringu. Což je hodně vtipné, když mám ekonomku a fildu. Ale šlo mi to. 

Co je to průmyslový inženýring?

Ono se pod tím skrývá opravdu hodně. A rozhodně to není jen pro 1 člověka, aby to všechno zvládl. Měl jsem zdokonalovat procesy výroby. 

Po analýze procesu vymyslíš plán - musíš vyrobit za hodinu 5o ks. Máš tedy cca 72 sekund na každou jednu součástku. Poskládáš všechny výrobní linky tak, aby mezi nimi vznikla návaznost. A pak už jen piluješ ten proces tak, aby žádná z těch linek nečekala na tu předchozí. Aby to bylo co nejplynulejší a splňovalo TAKT time = výrobní čas na 1 ks (těch  zmíněných 72 sekund). Každá sekunda, kterou ušetříš, znamená ve výsledku neskutečné peníze. 

A najednou jsem zjistil, že je 17 hodin a to jsem tam byl od 6 a ještě na mě neustále někdo křičí. Bylo to hodně náročné. Měl jsem spoustu přesčasů. Za 1,5 roku jsem byl na týden na dovolené.

Dělal jsem prostě čím dál víc práce za směšné peníze = 35 000 Kč hrubého. Ačkoliv jsem jim ušetřil za tu dobu milióny, protože jsem jim celkově zkrátil výrobní proces o 8 nebo 9 sekund. 

Dělal jsem prostě čím dál víc práce za směšné peníze = 35 000 Kč hrubého. Ačkoliv jsem jim ušetřil za tu dobu milióny, protože jsem jim celkově zkrátil výrobní proces o 8 nebo 9 sekund.

To zní, že díky takovému myšlení a vymýšlení postupů bylo IT pro tebe, jen co by kamenem dohodil.

Pracoval jsem s jedním švédským softwarem a později jsem se podílel i na jeho zlepšování. Podával jsem feedbacky, reporty kamarádovi, který mě na něm zaškoloval a děkoval mi za to. Těšilo mě, že jsem se mohl na něčem podobném podílet.

To byla asi první vlaštovka, že moje cesta povede IT. 

Co tě nakonec donutilo přemýšlet o změně? 

V průmyslu mi přijde, že lidé zde tak jako 'hoří'. Fluktuace byla u nás tak vysoká, že průměrně vydrželi zaměstnanci 0,5 - 1 rok. Já vydržel o něco déle, ale ne o moc. Bylo to psycho. Poslední kapka byla, když jsem měl na stole vyskládané úkoly na týden. Bylo jich 10. Normálně mají lidé tak 3. Jeden z těch úkolů mi nevyšel a můj nadřízený mi za to vynadal jako malému klukovi. On mi ho ale špatně vysvětlil a já to udělal podle jeho zadání.

Jak to bylo s tím programováním?

Jeden večer jsem popíjel a přemýšlel, co dál. Koukal jsem se na internet, kolik berou programátoři a jaké jsou vlastně ty technologie. Tehdy jsem si říkal: 'To je moc těžký, to nezvládnu.' Pak za mnou přišel kamarád, že hledají nějakého Javistu a že by mě hned zaměstnal. Tak jsem mu vysvětlil, že to jde mimo mě. Řekl mi, ať to prostě zkusím, že to dělá jeho jiný kamarád, který má vystudovanou filozofii a že ho to strašně baví.

To je zatím ta nejlepší kocovina, o které jsem slyšela. Dovedla tě až k rekvalifikaci?

Přesně tak. Přihlásil jsem se téměř okamžitě. Kouknul jsem se na internet. Našel jsem rekvalifikace, které stály neskutečné pálky a dneska stojí ještě jednou tolik. To jsem si nemohl dovolit. Pak jsem si našel ITnetwork.cz, který chtěl čtvrtinu. Navíc u konkurence bylo potřeba pravidelně dojíždět do Prahy a člověk, který se rekvalifikuje a má omezené zdroje, tak to nemůže zvládnout, pokud není z Prahy. Tudíž mi moc vyhovovalo, že z většiny je studium dálkově. 

A ne dlouho potom, co jsem se rozhodl pro ITnetwork, jsem se dozvěděl, že je možné dotovat rekvalifikaci Úřadem práce. Když jsem se vrátil domů, přihlásil jsem se na Úřad, nechal si to proplatit a 4 měsíce se učil. 

Našel jsem rekvalifikace, které stály neskutečné pálky a dneska stojí ještě jednou tolik. To jsem si nemohl dovolit. Pak jsem si našel ITnetwork.cz, který chtěl čtvrtinu... je možné dotovat rekvalifikaci Úřadem práce.

Od Javy k JavaScriptu

Jak probíhalo schvalování Úřadem práce?

Takové to jednání s lidmi na úřadech. Jsou to často ti, kteří vyhlíží od 8. hodiny ráno 16. hodinu odpolední, aby mohli jít domů. Jinak dobré. Paní mi přednesla svůj naučený monolog. Já ji poslouchal, protože jsem za přerušení dostal vynadáno, tak jsem to raději už dál nepokoušel. Když mi všechno 'vysvětlila', tak za měsíc bylo vše vyřízeno a mohl jsem začít.

Jak bys popsal začátky kurzu? 

Začínali jsme, k mému menšímu překvapení, HTML a CSS. Já jsem se do té doby věnoval výhradně Javě a najednou jsem dostal před sebe jazyk, který není úplně programovací. Ale byla legrace s ním pracovat. 

Snažil jsem se všechno, opravdu úplně všechno, zachytit, přepsat, zaznamenat do sešítku. Prostě zvyklý z VŠ. Nakonec jsem z toho dost čerpal, když jsem dělal webovky na kšeft. 

Pak přišla Java a ta byla opravdu skvěle napsaná. Dokonce výborně bych řekl. Následovalo OOP, to bylo těžké jako blázen. Jsem teď rád, že jsem tomu dal 5 týdnů.

Jaký byl tvůj názor na lektory?

Byli vesměs super. Potkal jsem zde Jindru Mácu, který má neuvěřitelné zkušenosti a znalosti. Učil nás Základy.  

Co bys změnil? 

Asi bych dal více času a důrazu na knihovny a frameworky. Protože pak má zájemce o práci najednou opravdu co nabídnout. Aby si mohl vytvořit vlastní projekt a osahal si tak knihovny. 

Co se ti líbilo?

To, že především v začátcích kurzů a materiálů nebylo vlastně vůbec potřeba si něco googlit a hledat. Vše bylo srozumitelně popsáno a navíc pohromadě. 

To, že především v začátcích kurzů a materiálů nebylo vlastně vůbec potřeba si něco googlit a hledat. Vše bylo srozumitelně popsáno a navíc pohromadě.

Jaký byl tvůj hnací motor po dobu rekvalifikace? 

Asi nějaký životní styl. Předtím jsem byl v práci pořád a za mizerné peníze. Ačkoliv ta samotná práce mě bavila, tak mi prostě nesmírně vadily pracovní podmínky. Chtěl jsem dělat ve zdravém prostředí, ideálně odkudkoliv ze světa, což home office rozhodně umožňuje. A také za lepší peníze. A chtěl jsem mít kam růst.

Nechtěl jsem být otrokem své práce a žít od výplaty k výplatě. Nebo i přes nejlepší výkony být jen kritizovaný. To nejde. Kdybych v té práci předchozí vydržel, dostal bych víc peněz, ale ve 28 letech bych byl zahořklý chlap. A to jsem nechtěl.

Splnil kurz tvé očekávání?  

Kdyby bylo více času na frameworky, tak bych na tom byl asi lépe při pohovorech. Bohužel juniory firmy najímají obezřetně. Junior totiž může být klidně i člověk, který dělá v IT 1 - 2 roky. Takže po 4 měsících bojuješ s takovými lidmi na trhu práce. 

Doporučil bys ITnetwork dál?

Určitě bych ITnetwork doporučil. I kdyby ne kvůli rekvalifikaci, tak kvůli celkovému posunu svých znalostí, které ITnetwork nabízí. Navíc komunikace s nimi je úžasná. Ať už Michal nebo Matěj (= koordinátor rekvalifikací, pozn. red.) vždycky pomůžou, poradí nebo prostě podrží, když se člověk cítí na dně. A především opravdu poslouchají.

A navíc je to opravdu nejlepší poměr cena/výkon. Nabízejí v 90 % ucelené cenné informace. A je to česky, což ušetří mnoho času všem lidem.

Určitě bych ITnetwork doporučil. I kdyby ne kvůli rekvalifikaci, tak kvůli celkovému posunu svých znalostí, které ITnetwork nabízí. Navíc komunikace s nimi je úžasná. Ať už Michal nebo Matěj vždycky pomůžou, poradí nebo prostě podrží, když se člověk cítí na dně. A především opravdu poslouchají. A navíc je to opravdu nejlepší poměr cena/výkon. Nabízejí v 90 % ucelené cenné informace. A je to česky, což ušetří mnoho času všem lidem.

Zajímáš se podle všeho o JavaScript, začal jsi se o něj zajímat už během rekvalifikace, nebo až potom?

Už během kurzu. Já jsem se na něj strašně těšil, protože mi o něm básnili kamarádi. Ono to bylo probrané během kurzu hodně letem světem. Nebylo dost času, protože hlavním zaměřením byla Java. Stejně mi to nedalo a zajímal jsem se o JS sám a hledal nejrůznější zdroje. I kamarádi mi pomohli. A stejně ho zatím neovládám tak, jak bych si přál.

Java je oproti tomu taková čistá a dost striktní. Hned víš, co kam napsat. A když to pokazíš, tak tě potrestá. 

JS je asi jako snažit se programovat na Woodstocku. Všechno je povoleno, ale málo co funguje. A nezjistíš to předtím, než to vyzkoušíš. Teď už jsem občas i raději, že není tak striktní a začínám si na to zvykat. Můžu jednu věc napsat nespočet způsoby. 

Nejen testerem můžeš býti

Nakonec jsi si sháněl práci jakými způsoby?

Hlavně přes inzeráty a kamarády. Samozřejmě přes 90 % byly servery typu práce.cz, jobs apod. Pak tam byly stránky vyloženě pro ajťáky. Dával jsem si pozor na inzeráty, které někde vysely moc dlouho. To nikdy nevěstí nic dobrého. 

Na to jsem ale přišel zpětně, když jsem nastoupil do firmy (B-set company), kde jsem vytvářel webovky a nakonec jsem odešel, protože mi nezaplatili. A zjistil jsem, že jim inzeráty visí třeba na různých stránkách půl roku. 

Ty ses nepokoušel hledat práci jako tester?

Pokoušel. Řízením osudu jsem tu práci ovšem nedostal. Přišel na pohovor po mně zkušený tester, ačkoliv jsem se jim já jako programátor líbil. Ale jsem za to nakonec rád. Myslím, že bych asi postupem času neměl pak dostatek výzev. Teď dělám každý den něco jiného. Myslím, že jsem to vyhrál jako junior. Mám přístup k nespočtu materiálů a jsem obklopen super lidmi a opravdu zkušenými programátory.

Jak jsi se připravoval na pohovory?

Podíval jsem se na to, co firma, kam se hlásím dělá, kde jsou nějaké průsečíky. Na tom jsem se snažil určit, zda jsem pro ně vhodný kandidát. A pak jsem se je snažil zaujmout tím, jakých úspěchů jsem v minulosti dosáhl.

Někdy mi to pomohlo a jindy netušili, co jsem jim tam vlastně vyprávěl, když přišlo na zkušenosti z automotive. Tím, že to byli nejčastěji specialisté na HR, tak je to moc nezaujalo.

Měl jsi pocit, že ti znalosti z kurzu při pohovorech pomohly?

Ano.

Kde dnes pracuješ a co je náplní tvé práce? 

Píšu články pro ITnetwork. Věnuji se především JavaScriptu. Sám se tak v něm rozvíjím a doufám, že z něho vznikne tak dobře napsaný kurz, jako je třeba ten o Javě. Věnuji se tedy i dalším kurzům, ale JavaScript je moje hlavní zaměření.

Nesmírně mě to naplňuje. Moc se mi líbí front-end. I když, abych byl spravedlivý, tak poslední dobou i back-end, jak se o něj víc zajímám. Ale ve front-endu je takové to uspokojení, že vidíš téměř hned výsledky své práce. Myslím, že si v tom každý může to svoje najít.

Píšu články pro ITnetwork... Nesmírně mě to naplňuje.

Jak jsi narazil na práci v ITnetwork?

Hledal jsem náhradní práci, po tom, co mi v jedné firmě v Olomouci nezaplatili. Udělal jsem pár webovek, ale chtěl jsem něco stálejšího. Zavolal jsem Michalu Čápkovi, zda někoho nehledají a on odpověděl, že shání redaktora článků. Byla to příležitost, jak se v IT dál posunout.

Přemýšlíš o absolvování jiného kurzu?

Určitě. Chtěl bych třeba ještě na nějaký kurz s lektorem, ideálně. Pořád se učím, když mám volnou chvíli.

Jak bys motivoval někoho, kdo se rozhoduje, zda zkusit rekvalifikaci?

Zeptal bych se ho, zda by chtěl změnit svůj život. Ať se také podívá na životní styl těch jednotlivých lidí, co dělají v tom či onom oboru a zda s nimi souzní.

A když ho programování bude těšit, tak ať do toho jde.

Další zajímavé články